The original nomination did not come

Záložní Slovácka nakonec utkání s Itálií rozhodl. “Ještě v pátek jsem byl zavařený na fyzických testech v klubu. Potom mi volal trenér, že má Aleš Matějů nějaké zdravotní problémy. Sice mě trochu mrzí, že jsem se dostal na šampionát až po zranění spoluhráče, ale nakonec jsem rád, že jsem tady,” popsal Havlík svůj perný týden.

Jednadvacetiletý levonohý fotbalista se dostal na hřiště v 66. minutě, kdy nahradil Martina Haška. “Šel jsem do zápasu s tím, abychom neinkasovali a udrželi těsný náskok.”

Po chvíli na hřišti ztratil Havlík míč po českém rohu zhruba třicet metrů od branky Gianluigiho Donnarummy a Italové se vydali do nebezpečného přečíslení. “Měl jsem velké nervy. Když jsem přebíral balón, tak se mi trochu střetly myšlenky.


Už když jsem si to zpracoval, tak jsem věděl, že to je špatně. Když šli Italové sami na gólmana, tak jsem jenom doufal, že to netrefí,” vysvětlil záložník Slovácka, který ale dodal, že ho situace příliš nerozhodila a snažil se hrát dál s čistou hlavou.

“Viděl jsem, že si to Tomáš Chorý navádí, tak jsem si na něj křiknul. Dal mi to, já to rychle zpracoval a pravou nohou to vystřelil k tyči, viděl jsem, že to nebude brankář mít. Byla to asi největší euforie v kariéře a samozřejmě i nejcennější gól,” popsal vítězný gól sám střelec, který přiznal, že pravou nohu má spíše na opírání.

Ihned po vstřelené brance běžel Havlík směrem k hlavní tribuně a ukazoval na svou přítelkyni. “Ze Slovácka mě vlastně na Euru přivezla ona,” prozradil levý křídelník.

Lvíčata před posledním zápasem ve skupině výrazně oživila postupové šance mezi nejlepší čtyřku na starém kontinentě. “My jsme od začátku věřili, že to zvládneme. Šli jsme za tím. Teď to musíme v sobotu potvrdit, aby tohle vítězství nebylo zbytečné. Jestli tady je nějaká šance, tak my za ní půjdeme,” dodal na závěr Havlík.